Paličky

1. září 2016 v 17:57 | Nany |  Mysl
Kašel jsem si poslední dny léčila spaním pod stanem a bolavé myšlenky nechala přehlušovat živou hudbou. Vyhovovalo mi, že můžu s milým trávit více času, i když na tak rušných a hlučných místech. Miluju však atmosféru festivalů, tudíž dokážu přežít i tu hordu lidí, co se všude okolo tlačí. Večer se pak stačí pod spacákem přitulit k milému a doufat, že nás nenavštíví nějaký příliš veliký pavouk.
Na jedné z těchto akcí hrála večer kapela, která milého bavila nejspíš o něco víc než mě, tudíž jsem se mu po čase vytratila, vymotala se z chumlu posluchačů a vydala se na klidnější plácek, záchod a panáka. Vrátila jsem se až na poslední dvě písničky, ale jelikož se mi nechtělo prodírat se zpátky k milému, stoupla jsem si na úplně druhou stranu. Nebyla jsem příliš blízko pódiu, ale to jsem u dané skupiny ani nepotřebovala.
Po poslední písni jsem najednou uviděla, že něco letí vzduchem mým směrem. Přirozeně se jednalo o paličku bubeníka, kterou však nikdo nestačil chytit v letu, a tak dopadla na zem. Okamžitě jsem se pro ni automaticky shýbla, protože takový suvenýr se rozhodně hodí. Dostala jsem taky šílený strach, že mi ji někdo vezme, objala jsem ji tedy oběma rukama a rychle se s šíleným úsměvem prodírala někam do bezpečí.
Jakmile jsem tuhle zprávu po telefonu sdělila milému, dozvěděla jsem se jen to-si-děláš-srandu. Chytil totiž tu druhou paličku. Jenže při honbě za ní porazil na zem nějakého muže, kterého mu posléze bylo líto, a tak mu paličku věnoval. Kdyby jen věděl... mohli jsme mít obě. Nicméně, pořád je z toho dobrá historka.
Jaká je pravděpodobnost, že v publiku o čtyř nebo pěti tisících lidí chytneme každý jednu bubeníkovu paličku?

"To je holka, co? Ta se mnou chytá paličky. Fakt jsem se na starý kolena zamiloval," vyjádřil se milý po stopadesátém vyprávění této události někomu dalšímu. Protože ten příběh stejně vyznívá nejlíp, když ho vyprávíme společně. Nebo, možná je na něm nejlepší spíše to, že jsme ho společně zažili.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 2. září 2016 v 12:25 | Reagovat

A prozradíš nám jméno té kapely? ;-)  :-)

2 Nany Nany | Web | 2. září 2016 v 16:49 | Reagovat

[1]: Wanastowi vjecy (snad jsem to napsala nějak... dobře?:D)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 2. září 2016 v 21:20 | Reagovat

[2]: Jéééé ... Aaaaach ... Nooooo ... Dala bych si :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama