Ledový korzet

11. ledna 2016 v 16:04 | Nany |  Mysl
Zase mne pokryla ledová krusta, která nedovoluje dýchat a kvůli které se klepu zimou a strachem. Jsem sevřena v korzetu, který se víc a víc stahuje a drtí mi kosti. Sleduju se v zrcadle, hledím sama sobě do smutných zelených očí. Než se naději, začnou z nich padat slzy. Nejdřív přemítám, zda to nejsou jen kapky vody, které se na zrcadlo v koupelně mohou dostat snadno, a tak dlaní přejedu přes svůj odraz. Jsou tam pořád.
Uvnitř cítím, jak mi někdo drtí na kusy zmrzlé orgány. Strašně to bolí. Oproti tomu vnější tělo necítí nic. Nehty zarývám do dlaní a nejsem si jistá, jestli ještě existuju. Tělesná schránka a vnitřní svět od sebe nikdy nebyly dál. Ledový korzet mne dusí. Srdce bije z posledních sil a krev v žilách zamrzá, nemůžu dýchat. Bojím se, že umřu, a zároveň chci umřít.
Strach mne paralyzuje. Bojím se budoucnosti, toho, že nebudu dost dobrá, nebudu umět žít život. Že mi milý uteče, přátelé mě opustí a já zůstanu v celém světě sama a ztracená. Zklamu a pozbudu sebe samotnou. Přesně tohle mi zabraňuje vůbec ráno vstát z postele, komunikovat s lidmi nebo se učit.
Proč mě tyhle stavy musí navštěvovat? Na několik dnů, týdnů, snad i měsíců mne vždy opustí, až na ně skoro zapomenu. Pak už se nebojím chodit okolo zrcadel, abych nespatřila smutné oči. Jenže jednoho dne mi zase vrací facku. Mé zbytečné, ošklivé a hloupé existenci. Nehřeje mne pak ani titěrný plamínek naděje. A jak by se v takové zimě mohl ledový korzet vůbec kdy rozpustit?
Já přece vím, že tohle hnusné rozpoložení mysli zase odezní, jenže si myslím, že ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 11. ledna 2016 v 20:08 | Reagovat

Nedovol ledové královně, která utkala z chladně pálivých vláken ten těsný korzet, co svírá tě tak pevně, až tvým skeletem prostupuje, aby tě svou agresivní lhostejností pohltila a udusila. Tvé vědomí je přece silnější, než tvá trýzněná mysl, všechny ledy přece jednou roztají a ty ucítíš hřejivé teplo, to první paprsky dýchnou ti naději do ztuhlých prstů, pak povyrosteš a počneš růst, jak ta kouzelná fazole. ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama