Veselé Vánoce

21. prosince 2015 v 19:53 | Nany |  Mysl
Pozor, text těžce pornografický, nevhodný a plný věcí z mé zvrácené mysli. Ale veskrze romantický, poněvadž jsou Vánoce.

"Dobrý večer, já bych potřebovala na Masarykovu ulici," žádám taxikáře a zavírám za sebou dveře od auta. Nato se beze slova rozjíždíme mrazivou prosincovou nocí. Z rádia hraje tichá hudba a já jsem především ráda, že konečně sedím v teple a mířím domů.
Unaveně koukám z okýnka, když zpozoruju, že špatně odbočuje. "Počkejte, to musíte…" vyhrknu a přemýšlím, jak ho nasměrovat správně. Můj orientační smysl v podstatě neexistuje. "Mlčte, vím, kam jedu," odvětí, aniž by se na mne podíval. Okamžitě ve mně hrkne a v hlavě mám vakuum. V tu chvíli navíc vyjíždíme ven z města a silnici z obou stran lemují pouze husté lesy. Uprostřed vakua vyplňujícího můj mozek vzplane světýlko racionálna, začnu nenápadně v kabelce lovit mobil. "Dost. Nebo bude hůř," zavrčí řidič a vyrve mi tašku z rukou, aby jí mohl mrsknout na zadní sedadlo.
Načež zase ztuhnu a jen odevzdaně hledím do tmy před sebou. Po pár minutách taxikář zajíždí ke kraji silnice a zastavuje. Nyní mě buď znásilní, anebo zabije. Možná obojí. V pořadí, jaké mu bude milejší. "Vystupte si, prosím," pronese neutrálním tónem. Jakmile tak učiním, on se s autem prostě otáčí a odjíždí pryč.
Zůstanu nechápavě stát a koukat. Ze zlověstných smrkových větví, které se na mne sápají, vůbec nemám dobrý pocit. Cesta zpátky do města by mi však měla zabrat jen pár minut. Snad už se ten blázen nevrátí. O co mu vlastně šlo? Jen o tu kabelku?

Z mého rozjímání mne zničehonic vyruší vysoká postava, která se vyhrne z houští a zezadu ke mně přistoupí. Než stihnu vyjeknout, nacpe mi do pusy roubík. Má obrovskou sílu, jednou rukou si mne přidržuje a tou druhou ze mne strhává kabát a teplé pletené šaty. Podprsenku nenosím, proto se mi na mrazivém vzduchu bradavky okamžitě postaví do pozoru.
Roubík mi nedovoluje křičet, pokouším se tedy alespoň všemožně vysmýknout z jeho sevření, nemůžu se však téměř hnout. S podivem zjišťuji, že srdce se mi neroztlouklo pouze strachem, ale taktéž vzrušením. Vlhnu.
Jediné, co mi násilník nechal na sobě, jsou kalhotky, punčochy a vysoké černé kozačky. Pokud mne dřív nezabije jinak, nejspíš brzo umrznu. Zatím mě však ještě zahřívá nepochopitelná vlna touhy. Cítím se hrozně, rudnu ve tvářích. V sexu mám ráda drsné praktiky, ale přece nebudu hotová z tohohle hajzla!
On mě mezitím stále jednou rukou zezadu svírá a já na obnažených zádech cítím tvrdou bouli, která se chce osvobodit z jeho kalhot. Kolem krku mi dost natěsno zapíná kožený obojek, ke kterému posléze připojí řetěz. Pak mě překvapivě něžně políbí na šíji. A v tom to ucítím - jeho vůni. Nikoliv parfém, nýbrž nezaměnitelnou tělesnou vůni. Vydechnu a spadne ze mě všechen stres. Už nejsem v tenzi, uvolňuji se. Necítím přece nikoho jiného, než svého milého. I když k němu stojím zády a stejně bych mu v té tmě neviděla do tváře, vím, že se právě usmál. Pochopil, že byl odhalen.
"Tak na všechny čtyři, kurvičko," zavelí. Poslušně padnu na promrzlou zem a vzhlédnu k němu. On se ke mně sehne a docela zlehka mne plácne po zadku. Tuším, že zatím dostávám jen malou ochutnávku. Pak už zatáhne za řetěz a v tichosti si mě vede hlouběji do lesa.
Ocitáme se na mýtince snů. Uprostřed hoří oheň, který šíří teplo po okolí a za který jsem velice vděčná. Na stromech, co paseku obklopují, visí na hřebíkách nástroje nejvyšší blaženosti. Milý mne zavede k ohni a pustí řetěz. "Čekej."
Ráda ho poslechnu a postupně se mi u ohně vrací cit do končetin. S posvátnou úctou sleduji po stromech rozvěšená lana, pouta na ruce i nohy a nástroje ke ztrestání mého neposedného zadku. Kundička mi vlhne čím dál víc a očekává pořádné Vánoce.
"Pojď sem, kurvičko, zvedej se," uslyším za sebou. Když se otočím, uvidím ho, jak stojí opřený o jeden z kmenů, s tvrdým pyjem trčícím do noci. Poslušně k němu po čtyřech přilezu a beru ho do úst. Snaživě si ho cpu co nejdál do krku, až mi do očí vhrknou slzy. Vzhlížím k němu nahoru, je nade mnou, všemocný; kontroluji, jestli svoji práci odvádím dobře. On přivírá oči a hrubě mě bere za vlasy, aby si mohl hloubku a rychlost pronikání kontrolovat sám. Šoustá mi pusu a já na něj hledím nevinným pohledem.
Najednou penis tvrdý jako žula mou ústní dutinu opouští a jeho majitel mně za vlasy vytáhne nahoru do stoje. "Tak je hodná kurvička, šikovná," šeptá a kroutí mi bradavky. Díky přívalu nehorázného blaha se neubráním hlasitému stenu. "To se kurvičce líbí? Tak pojď," táhne mne k vysokému smrku. Z jeho koruny visí dvojice provazů, připravená pro zápěstí kurvičky. Milý mi je hned pomocí liščí smyčky uvězní.
Pak si na mne bere důtky a s pořádným rozpřahem je posílá na můj zadek. "Pořádně ho vystrč, kurvičko." Dnes mne rozhodně nešetří. Po chvíli už mám zadek v jednom ohni, přestože je okolo několik stupňů pod nulou. Na tom však nezáleží, chci stále víc. S každým dopadem kožených pramenů na citlivou kůži vyjeknu, zasténám, bolestí spojenou se slastí, je to jedno, nelze to odlišit nebo oddělit. Kroutím se a už přemíru vzrušení nemůžu vydržet, a on se konečně prsty přibližuje k mé jeskyňce, masíruje klitoris a občas prsty s čvachtavým zvukem zajede i dovnitř.
"Kundička takhle maže? Ty bys chtěla moje péro, co?" šeptá mi do ucha přesně tím nadřazeným tónem, který mne vždy vystřelí ještě o úroveň výš.
"Mhm," vzdychám a nezmůžu se na slovo.
"Tak to řekni. Řekni to, kurvičko," naléhá.
"Chci… chci tvoje péro," vydechnu. V tu vteřinu mi ho tam nemilosrdně vrazí a začne přirážet. Do ruky chytá řetěz připojen k obojku na mém krku a silně za něj tahá. Nedostatek vzduchu je extrémně vzrušující a vždy je tu jisté riziko uškrcení, i když vím, že jemu můžu stoprocentně věřit.
Sexuální energie dosahuje maxima a já jsem čím dál hlasitější. Jen doufám, že jsme dost daleko od všech živých bytostí. Tomu, co vydávám za zvuky, se již nedá říkat ani sténání - křičím, kvičím a kňourám, přestávám se kontrolovat, prosím o smilování; a už cítím, jak to na mě přichází. Lapám po dechu a svíjím se v křeči rozkoše, on ze mě mezitím vytáhne penis a vystříká se mi na záda.
"Tak veselé Vánoce, lásko. Sněží."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 22. prosince 2015 v 11:46 | Reagovat

Dokonale napsané, nechápu, jak si mohla o sobě pochybovat, psaní porno povídek je tvým posláním, jelikož píšeš výtečně a hlavně, je z toho cítit, že víš co a proč to tak píšeš. Přesto, že se jedná o BDSM, krásně to voní i city a pocity, které prožíváš. Piš dál, protože to fakt umíš.

Ze začátku jsem se trošku lekl, že by ses musela podrobit někomu jinému, než svému pánovi, ale druhou část povídky jsem si fakt užíval. A nebyl jsem sám. Můj svéhlavec topořivý slastně pokyvoval svou narůžovělou hlavou tak dlouho, dokud jsem mu nepodal pomocnou ruku. :-P  :-D  :-D  :-D  :-D

2 Nany Nany | Web | 22. prosince 2015 v 14:27 | Reagovat

[1]: Děkuju! Pochybuju stále, fakt jsem to zveřejnit nechtěla. Ale díky moc za taková slova chvály :) City tam jsou, poněvadž jsem pořád Roman Tyčka, i když mám ráda to nebo ono :P

Nene, nemohla bych napsat nic vyloženě o znásilnění nebo tak.. Zvlášť, když to píšu v ich-formě a dávám tam dost z "reality"
Jinak tedy, poslední souvětí tvého komentáře mne fakt pobavilo :D ale i potěšilo!

3 Akim Akim | E-mail | Web | 22. prosince 2015 v 14:45 | Reagovat

[2]: Ty se bojíš, aby to na blog nebylo moc, viď? Hele já to mám stejně, ale říkám si, čert to sper, jsme prostě takový a makový, chci psát otevřeně, bez autocenzury, jestli se to někomu nelíbí, ať to nečte, nechť to čte ten, komu se to líbí. A když ho to vzruší, nebo si u toho dokonce i pohraje? Vždyť je to vlastně moc krásné, ne, proč jen koukat na porno, když si mohu přečíst něco moc pěkného a kromě toho hraní si s tím autorem mohu i pokecat, je v tom kus té romantiky, nemyslíš. Asi jsem trošku magor, ale co už, jsem zkrátka takový. Sex je součástí našich životů, tak proč o něm mlčet. ;-)  :-)

Je to zajímavé, reálné znásilnění je dost kruté svinstvo, jehož následky se mohou s dívkou, či ženou táhnout celý život, přesto spoustu žen o tom tajně myslí. A jen to ctí tvého pána, že si pro tebe takové překvapení připravil. ;-)

Buď taková, jaká jsi, piš, co ty na mysl padne, nebraň se ničemu, jelikož jen takhle, v naprosté svodě může vzniknout veliká spisovatelka, kterou se ty jednou zajisté stane. Budeš hvězdou psaného porna. ;-)  :-P  :-)

4 thoris thoris | 22. prosince 2015 v 22:07 | Reagovat

senzačně napsaná povídka! spád, styl, (ne)vulgárnost, (non)consent - vše mi přesně sedlo. doufám, že jich tu najdu víc - jdu hledat.

5 Fredy Kruger Fredy Kruger | 24. prosince 2015 v 23:40 | Reagovat

" Jdu parkem, tu kdos na mě vyjel !!!

... postava s obrovským pijem !
... křičí :  ,, to ještě mi nestojí ,
nutno, abys  mne  podojil ,, !

Křičím : " Jsem mužem !  bys pochopil !
... neotravuj  a schovej  pyj !!
o také  praktiky nestojím !!"

" Neboj se !  já mám obojí !"
křičí podivná postava :
Pozorně dívej !... tu  hrma  má !!"

... marně  řve  exot :  " Hej ! něco ti řeknu !"....

Yann  Praschiffka  už je na útěku !

6 Natálie Natálie | Web | 25. prosince 2015 v 14:44 | Reagovat

v pořadí, jaké mu bude milejší.. :D aha :D jinak je to úplně dokonale napsané.. a docela dost bych ocenila, když by něco takového byla dokonce kniha.. :D ale ne něco jako 50 odstínů.. opravdu píšeš úplně úžasně a myslím, že by se od tebe mohlo mnoho autorů učit.. fakt dokonalé :) 5 hvězdiček...

7 stuprum stuprum | Web | 25. prosince 2015 v 16:48 | Reagovat

Jojo, kurvička dostala nadílku. Teda pokud se neurazíš, že tě tak oslovuji já a ne tvůj milý. Jinak jen dostala nadílku. :D

8 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 17. ledna 2016 v 19:59 | Reagovat

Píšeš úžasné povídky.. máš skutečně talent.. psaní na toto téma ti jde náramně

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama