Slabý proud

25. prosince 2015 v 21:55 | Nany |  Mysl
Jsem ošklivá na své blízké, kroutím očima a nehezkými slovy je vyháním ze svého dosahu. Čím víc něčí blízkost potřebuji, tím silněji od sebe lidi odstrkuji. Vánoce jsou pro mne jen zmar a šeď, bahno, ve kterém se topím. Svátky rodiny, když je má rodinka už hezkých pár let rozpadnutá. Bláto se nachází uvnitř mě, žádné Vánoce bez sněhu za to nemohou. Tiše úpím a rty se při tom snaží usmívat. Nerada bych byla někomu na obtíž. Běžte pryč, nakazím vás! Pár decilitrů černoty se ze mne může vylít a obalit vaše bezbranná těla.
Nejsem nakonec jen můra, která rozbíjí další rodinu? Teď o svátcích jsem si to znovu uvědomila. Vstoupila jsem do jeho života se ženou, dítětem, domem a psem. Samozřejmě nemám důvod mu nevěřit, že k ženě, se kterou bydlí, už dlouhou dobu nic necítí. Někdy to dokonce vyznívá, že se navzájem začali úporně nenávidět. Třeba by se ale vše mohlo urovnat, třeba by si mohl zvyknout a v relativním poklidu si žít, kdyby neodbíhal za kurvičkou a nevyznával jí lásku? Už rok a půl a náčrty společné budoucnosti, přece to něco znamená. Nevím, jak náš vztah vidí lidi okolo, a je mi to taky docela jedno. Vím, že nejsem jen jeho zábava, jenže tím možná hůř. Dorazila jsem něco, co se ještě mohlo uzdravit?
Ve strachu zabíhám do špinavých zákoutí, které si tvoří má hlava. Rvu si vlasy a zrcadlu se vyhýbám kosočtvercem. Pořád mi bolestivě buší srdce, to když se v něm pere strach a láska, zamilovanost a sobeckost. Odesílám iracionální smsky, které plním citáty nebo svými vlastními výmysly. Druhý den bych mobil nejradši spálila v domnění, že shoří i ony hrozné zprávy.
Touha pohlaví je hlad. Co s hladem? Musí být ukojen. Třeba byl ukojen blátem. Je to tak všední, tak přirozené. Jaký to nepěkný obraz člověka! - Ať už se dožaduji poeticky nebo vulgárně, kdy tvrdím, že na nedostatek penisu v pochvě se dá umřít, kdy vytahuju venušiny kuličky, které jsem dostala jako dárek od kamarádky, měla bych si radši naliskat. Vím, že to teď nejde, není kde. A nakonec je stejně opravdovější okamžik, ve kterém ho silně tisknu a nemůžu, nemůžu nikam pustit. Přičemž beru jako osobní porážku, když se mi vytrhne a volá taxi, protože už je noc a máme dopít a jít spát.
Každý. K sobě. Domů.
Ještě předtím mi připomíná úterý, kdy si přece vyjedeme do našeho oblíbeného wellness centra s vířivkou (a mučírnou). Potom se zamýšlí a dodává, že ještě dřív bychom se mohli uchýlit do baráku jeho kamaráda, který v tu dobu bude prázdný. Někdy odpoledne, když jsem tak lačná a nadržená. Dochází mi, že to jediné z mých narážek poslední dny muselo být patrné. Ale mnohem víc bych ve skutečnosti potřebovala náruč. Ale jak chcete objímat někoho, ke komu se nedá přiblížit?
Právě teď mi volal, že s dcerou staví hrad z tekutého písku, co dostala pod stromeček. Hned poznal, že jsem zase dnes "nemluvná Nany" a prý mne zítra rozveselí. "To právě nevím," kuňkla jsem. Nemám totiž ponětí, zda zítra budu mít zrovna na tohle rozveselování náladu. "Tak se o to alespoň pokusím." Ale! Ber, nebo nech být; nebude.
Ač jsme se domlouvali, že si dárky dávat nebudeme, koupil nám lístky na koncert AC/DC. Lístky pod pódiem. Bude to úžasná akce. Čtyřiadvacátého jsem si ten dárek rozbalila a nadšeně se na milého vrhla. Teď už se zase radovat nedokážu. Ale vím, že to tam někde je. Jen musí radost vyplout. Musí být silnější proud.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 25. prosince 2015 v 22:50 | Reagovat

Pácháš ohavnou zradu. :D

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 26. prosince 2015 v 0:28 | Reagovat

Robertt  Wobuch  si popotáh trenky :
... " Sice  je víc, - nežli  žížala tenký,
však nevím, proč bych měl být z toho smutný !?

... alespoň vejde se do zásuvky ! "

... hovoří : " Počkej jen chvilečku !"

Muž z kapsy pak vytáhl zkoušečku
skuhrá :  " Bych vložil jej správně...
Fáze jest na levé straně !!"

V dutinku od fáze vložil pak oud ...

" Slabý proud !  k sakru, tu slabý proud !!"
... v zásuvce stále má přirození,
rukou se chytil pak za topení,
aby se pořádně uzemnil ....

Byl neuzemněn ! nu ...
toť tím !!!

" To je  vono !!"   muž chroptí !

3 Akim Akim | E-mail | Web | 26. prosince 2015 v 12:02 | Reagovat

Zase sedím s otevřenou hubou a hltám každé tvoje slovo. Máš obrovský dar, umíš neskutečně vyjadřovat své pocity, je to na jednu stranu takové bezradné, místy trošku lascivně chladně, ale jsou tam místa, ze kterých vyplouvá tolik emocí a citů, vážně tě obdivuji a ctím tě jako velikou spisovatelku. Určitě je to i tím, že je to psáno upřímně. Cítím z toho zápach beznaděje, ale zároveň i odér vonící po chuti a odhodlání s tím nějak bojovat. Budu se opakovat, ale smekám před tebou.

4 Oskar Oskar | E-mail | Web | 26. prosince 2015 v 12:14 | Reagovat

Doporučuju knihu "Ethical slut" :v

5 Nany Nany | Web | 26. prosince 2015 v 22:25 | Reagovat

[3]: Miluju tě jako čtenáře, vždycky napíšeš komentář, ze kterého vyznívá, že jsi to četl, jako fakt četl, a pochopil tak, jak jsem to nejspíš myslela. Děkuju.

6 Akim Akim | E-mail | Web | 27. prosince 2015 v 12:00 | Reagovat

[5]: Víš co, já asi plácnu blbost, ale já mám dokonce dojem, že spolu tak nějak souzníme, myslím literárně, někdy mám dojem, že jsi mé literární druhé já, mé ženské já, tvé články mě inspirují a neskutečně vzrušují, vždycky se do nich zcela ponořím a to jak mentálně, tak fyzicky a drze se domnívám, že ty to máš podobně. ;-)  :-)

7 Nany Nany | Web | 27. prosince 2015 v 14:04 | Reagovat

[6]: Asi na tom něco bude :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama