Jsem?

7. prosince 2015 v 21:25 | Nany |  Mysl
Rozsvěcím a znovu zhasínám světlo. Záře vždy alespoň na chvíli zaplaví temnou místnost. Musím vynaložit úsilí, aby se tak stalo, ovšem pak stejně zase zmáčknu tlačítko a nastane tma. Nevím, proč to dělám. Nejspíš to nelze ovlivnit vůlí. Černý kůň zlověstně ržá a strhává mne níž a níž. Vozataj je zkrátka opilec a v kocovině často pospává.
Děsí mne, jak moc mi na milém záleží. Jak může každé jeho slovo, sms či telefonát ovlivnit moji náladu. Jak jsem šťastná, když se mi ozve, jak vyčkávám. A pokud něco nevyjde podle plánu, nevidím se s ním, i když setkání bylo naplánováno, dokáže mne to solidně drásat. Je jasné, že ho miluji a záleží mi na něm, tyto emoce jsou snad v pořádku. Jen netuším, jestli už to někdy nezachází do krajních mezí.
Někdy mám pocit, že dokážu být opravdu šťastná jen v jeho blízkosti. Což je hloupost. Vždyť mám skvělé kamarády a další spoustu známých, se kterými se dokážu zasmát, pobavit a svěřit se jim. Dokážu si přece najít zábavu i bez něj. Kromě toho občas vyloženě potřebuju být sama a věnovat se svým introvertním činnostem jako je čtení, psaní a sledování anglických seriálů.
Jenže on je to světlo. Byl to první člověk, kterému jsem vždy brala telefon. Od chvíle, kdy jsem ho poznala a dala jsem mu svoje číslo. Za ten rok a půl, co se známe, jsem mu hovor nezvedla možná třikrát. A to vážně v těch nejhorších situacích, kdy jsem nemohla. Inu, pro ty, co nejsou v obraze - jsem magor a magoři mého typu někdy hovory nepřijímají. Nerada s lidmi mluvím po telefonu. Často s nimi nechci mluvit vůbec. Ale s ním, i když mám bubáky v hlavě, rozmlouvám.
Nemám ponětí, jestli o tom ví. Samozřejmě je mu jasné, že ho mám moc ráda. Nicméně indicie, které by mohly naznačovat, že jsem na něm snad závislá, před ním určitě nevytahuju. Rozhodně bych si nepřála, aby se za mě cítil jakkoliv zodpovědný.
"Penis je lepší než Prozac, ne?" zasmál se včera, když jsme byli v kině. Jasně. Jenže ne jen penis, celý on. A jak nad tím tak dumám, milý to stejně asi tuší.
Ach, děsím se. Jsem blázen. Mám zkrátka strach. Možná nad tím vším až příliš přemýšlím. Ráda bych už článek nějak pokud možno optimisticky ukončila. Jediné, co mne však napadá, je fakt, že za pár dnů úmorné školy nastane víkend a léčba penisem a terapie usínání v náručí. Tudíž se to zase vše odvíjí od něj. Jenže vlastně, no a co?
Blik. Svítí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 7. prosince 2015 v 22:02 | Reagovat

Miluješ, tedy jsi blázen. :)

2 ironfrost ironfrost | Web | 7. prosince 2015 v 22:39 | Reagovat

A proč ne, každý má své "duchy" v hlavě, svojí formu OCD a upřímně, kdo je dnes normální? Pěkně napsané :-)
-w-

3 Nany Nany | Web | 7. prosince 2015 v 22:39 | Reagovat

[1]: Až si člověk říká, proč to celé píše, když to jde vyjádřit tak jednoduše :) V tom je krásná poezie. Škoda, že ji moc nečtu a pak plácám.

4 Fredy Kruger Fredy Kruger | 7. prosince 2015 v 23:58 | Reagovat

Jebb  Perdellka  seskočil z postele na zem...
" Chlupy  všude... i za obrazem !"
... otevřel okno, by ubylo puchu :
" Nadýchnout musím se .. čerstvého vzduchu !"

Kouká se přes úzkou ulici

( ??? )  " Též v protějším okne  muž stojící !!
Proboha !  to se mi jenom zdá ???
stojící muž tam, - to jsem já !!! "

Jebb  Perdellka  zved  ruku pravou ...

Protějšek zvedl tu samou...
...však levou !( vše děje se zrcadlově ! )

... pak zvedl dvě ruce,..... ten zvedl táž obě !!
Pak oba dělají fakáče !!

On, - i ten druhý se rozpláče !

.... najednou zdá se mu  jakoby  maně:
" Kurwa ! vždyť já jsem .... na druhé strané !!
Ten druhý Jebb  rovněž plakající ,
v protějším okně tam na ulici !
... tu v posteli též baba chrápající !

Tu hrma  a naproti  též  hrma !
... nevím teď vlastně  kdo jsem já !
... depersonalizace  úplná !!"

Zena se v posteli pohnula
prdla - vlníce bokem !
Jebb  Perdelka  vyskočil oknem !
( zespodu nahý, však  s  sakem )

Ten druhý vyskočil také !
... jeden Perdell... i druhý !... hele...

" I do prdele !" ... " I do prdele !"
( křičejí oba )... pak zplynuli !!

" Tak dopadneš, když jonta vyhulíš !"
... hovoří  Josseff  Beykk  ku synu
( hluk probudil celou jich rodinu )

" Zítra jest nutno jít do práce,
zalehněme zas v matrace ! !"
... zalehly děti, otec i matka,
zalehl dědek, zalehla babka,
zalezla teta, bratranci !   ... strýce
rovněž již slyšet je chrápajíce !

5 stuprum stuprum | Web | 8. prosince 2015 v 2:37 | Reagovat

Buď si z nás FREDY střílí, nebo je zralý na ústav. :D

6 Akim Akim | E-mail | Web | 8. prosince 2015 v 12:12 | Reagovat

Moc to nečeš a užívej si každičkého dne, kdy můžeš být se svým pánem. ;-)

7 Akim Akim | E-mail | Web | 8. prosince 2015 v 12:14 | Reagovat

[5]: Vždyť už pro něj jedou, poslyš to houkání. :-P  :-D  :-D  :-D

8 Jana Jana | E-mail | Web | 8. prosince 2015 v 13:25 | Reagovat

proč by za tebe neměl být zodpovědný?

9 Nany Nany | Web | 8. prosince 2015 v 18:41 | Reagovat

[6]: Asi jo. To si říkám u všeho, ať to neřeším. A nakonec stejně řeším všechno přehnaně moc.. asi už jsem taková :)

[8]: Myslím, že každý by měl být zodpovědný především sám za sebe. Nechci na něj přenášet nějaké kraviny a nerada bych, aby musel řešit něco, co.. vlastně nemá žádný smysl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama