Dramata

20. prosince 2015 v 1:27 | Nany |  Mysl
Někdy navštěvuji jednu strašnou knajpu. Její kouzlo jsem objevila asi před rokem a půl. Potkala jsem tam kupu šílenců a zažila tuny nepublikovatelných zážitků. Zahrnují samozřejmě nemravnosti, lehké i tvrdé drogy a především spoustu alkoholu a muziky.
Hospodský je bohužel týpek, který si prostě řekl, že by bylo super mít hospodu, avšak nic o tom neví a vůbec to nezvládá. Ve zkratce - dluží nájem asi za půl roku a ten podnik je už zkrátka delší dobu na zavření. Jen zázrakem se mu občas podaří sehnat nějaké peníze na bečku a pár lahví tvrdého. Zámožný majitel prostor ho tam však nechává, protože mu peníze plynou i z jiných věcí než z pronájmu jedné hospůdky. Ráda ho nazývám mafiánem a myslím si, že nejsem zase tak daleko od pravdy. Hospodského, který mu už dluží dost peněz, v tom každopádně nechává máchat a stále ho ještě nevyrazil.
Nicméně, v pátek se tam konala oslava narozenin. Jakmile jsem vstoupila do dveří a pozdravila se s kamarády a známými, hned mi začali šeptem vysvětlovat, co se na začátku večera událo. Přišel prý nějaký divný chlápek a začal se dohadovat s hospodským. Chtěl putyku okamžitě zavřít, pak se však smířil s tím, že všichni hosté budou na konci večera platit rovnou jemu, nikoliv hospodskému. Okamžitě jsem pochopila, že se jedná o ovečku pana majitele.
Zaostřila jsem k vedlejšímu stolu, kde seděl a hlídal. Mohlo mu být okolo třiceti let, měl na sobě černou mikinu a na rukou zlaté prsteny. Objednával si jednoho panáka za druhým a monitoroval okolí. Hned mě napadlo, jak dlouho nás a naši knajpu asi dokáže kontrolovat? Myslí si, že se tady zavírá s úderem dvanácté hodiny?
Tohle každopádně nebyla moje věc a radši jsem pozornost navrátila k paření. Donesla jsem taky nějaké cukroví a oříšky, což jsem neměla dělat, jelikož se naše oslava v průběhu večera zvrhla ve skořápkovou válku. Pár skořápek přílítlo i na hlavu mafiána, což mi bylo srdečně jedno (s postupujícím alkoholem v krvi jsem to omylem mířila často jeho směrem). Pokud totiž vidím nevyužitou mísu koblih a vhodný cíl, jdu se o to postarat.
Okolo půlnoci většina lidí včetně oslavenkyně odešla. Já však ještě neměla dost sociologického experimentu. Ten večer jsem si chvílemi připadala jako v kriminálce, která se střídala s absurdním dramatem. Já však radši psychologické romány...
Hospodský už na dění ve svém podniku rezignoval a radši se taky opil. Mafián si mezitím na stůl poručil celou dvoulitrovou petku coly a láhev Diplomatica. Protože mi po jointu vyschlo v ústech a věděla jsem, že po dobrém už ten večer nic nedostanu, houkla jsem směrem k mafiánovi, jestli mi z té "své" coly aspoň trojku prodá.
Zvedl se a vrávoravým krokem došel k našemu stolu, u něhož jsme seděli už jen čtyři (typicky zůstává Nany a samí chlapi). Bez okolků si přisunul židli, nalil mi colu a doprostřed stolu prásknul lahví Diplomatica, až se rum rozstříkl všude okolo. Pobízel nás, že je to všechno zadarmo, na něj, přičemž nám začal vysvětlovat, že rozhodně není mafián. Prý jen přišel pro to, co patří jeho šéfovi. K tomu tématu se vracel každých pět minut, asi mu vážně záleželo na tom, abychom pochopili, jaký je hodný klučík.
Ptala jsem se ho, zda má ve svých prstenech jed, který nám bude sypat do pití. To se rozvášnil u dojemné historky se svým tatínkem, od kterého prý prsteny dostal - což však nevyvrací teorii, že v nich schovává kyanid. Můj dokonalý příběh o mafiánovi dovršil v okamžiku, kdy mi podal svůj ukrajinský pas.
Byla jsem kolaborantka, co od něho pila colu, zároveň ho však nazývala zmijí. Seděla jsem u jednoho stolu se zlem, co si přišlo vybrat svoji daň, zničit naši oblíbenou putyku. Přemýšlela jsem, kdy ho moje rýpavé poznámky vytočí natolik, že mi dá přes hubu. (Mohl by taky vytáhnout kvér.) Samozřejmě by okamžitě dostal a proletěl by se oknem či dveřmi, dle vkusu každého soudruha, tedy dle toho, kdo ze spolusedících by ho první drapl. Jenže mám tu smůlu, že vždy nejvíc reju do lidí, kteří to nepochopí.
Sledovala jsem, jak se mu s přibývajícím panáky víc a víc motá jazyk. Inu, jestli nás všechny chce přepít a čekat tu do zavíračky, výborně! Ukrajinský mafián, bod pro něj, ale oproti tomu štamgasti, kteří fakt něco vydrží a Nany, která minimálně ví, kolik si toho může dovolit. Tři, dva, jedna - hrajem!
Pan mafián nás stejně svojí přítomností dlouho neoblažoval, musel běžet zvracet na toaletu, načež usnul, aby se po pár chvílích probral a odpotácel neznámo kam. Vítězství na naší straně! Tedy, mohlo by být. Dnes jsem se samozřejmě dozvěděla, že hospoda se definitivně zavírá. To nám všem ale bylo jasné. A taky - konečně bude klid! Strašný podnik, šílený, říkám.
Alespoň jsme se však nevzdali a na palubě vydrželi až do poslední chvíle, hm?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 20. prosince 2015 v 7:45 | Reagovat

To je pecka, opíjet mafiána :D nebo spíše jeho bouchače (snad to má v republice stejný význam jako u nás :D)

2 stuprum stuprum | Web | 20. prosince 2015 v 8:18 | Reagovat

Málo se bojíš mafiózů. Jsou nebezpeční asi tak jako každý opilec s mocí. :)

3 hedd hedd | Web | 20. prosince 2015 v 11:05 | Reagovat

Tak to je jednoznačně nejlepší článek na TT, jaký jsem četla! :D Opíjet se s mafiánem by mě tedy fakt nenapadlo! :D

4 Nany Nany | Web | 20. prosince 2015 v 11:11 | Reagovat

[1]: Jo, byla to velká švanda :D

[2]: Opilci jsou mnohdy nebezpeční i bez moci. Já tam ale totiž taky měla "svoje" gorily :)

[3]: No vidíš, a ten večer to bylo právě to první a jediné rozumné, co nás napadlo :D

5 Akim Akim | E-mail | Web | 20. prosince 2015 v 12:58 | Reagovat

Zajímavá historka, která je především moc krásně napsaná, máš talent nymfičko. ;-)  :-)

Co takhle sepsat nějaký ten nepublikovatelný zážitek? :-P  :-D  :-D  :-D

6 Nany Nany | Web | 20. prosince 2015 v 15:38 | Reagovat

[5]: Děkuju! V talentu na psaní se zrovna s tebou fakt nemůžu měřit, ale ráda koukám okolo sebe a zaznamenávám.. no, zajímavé to ten večer rozhodně bylo.

Asi jo, určitě někdy povzpomínám :)

7 Akim Akim | E-mail | Web | 20. prosince 2015 v 15:44 | Reagovat

[6]: Však ty také píšeš skvěle, minimálně na stejné úrovni jako já, ne-li na lepší. :-)

Těším se tak, až nedočkavostí hořím. Už jsem si i zvykl na to, že u tvých článku pravidelně obdržím erekci. :-P  :-D

8 Nany Nany | Web | 20. prosince 2015 v 23:11 | Reagovat

[7]: Inu, zkoušela jsem teď něco napsat, spíše z fantazie, ale nevím, jestli to budu publikovat. Ty to umíš vždycky podat tak hezky poeticky, jenže to, co jsem napsala já, vyznívá jenom strašně vulgárně :-D

9 Akim Akim | E-mail | Web | 21. prosince 2015 v 11:26 | Reagovat

[8]: No já by se té publikace nebál, píšeš moc dobře a že to je vulgární? Co je na vulgaritě zlého, ta přece k pornu patří. Každopádně bych si to rád přečetl, ať už tady, nebo v případě nepublikace bych tě chtěl poprosit o zaslání tohoto na můj email. ;-)  :-)

Mě se právě moc líbí, jak ty píšeš, je to sice vulgární, ale hloubku to má obrovskou a tím a fakt že to píše žena tomu dodává další dávku vzrušivosti, tak se toho neboj. Není čeho se bát. ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama